Info e-mailem

Máte-li zájem sledovat aktuální dění na našem webu, zadejte svoji e-mailovou adresu a budete informováni!

 

PRÁVNÍ POHOTOVOST

Jedinečná, rychlá, kvalitní a dostupná služba 365 dní v roce. Pro firmy, živnostníky i jednotlivce, právě tak pro Vás.

 
 

Odpovědnost agresivního řidiče / PRÁVNÍ POHOTOVOST

Je tomu necelá dva roky, co valná část národa němě zírala na nahrávku kamery ŘSD, na níž agresivní řidič vytlačil řidičku druhého vozidla ze silnice a ta skončila „v kotrmelcích" v poli, auto bylo „na šrot". Každému normálnímu člověku se v té chvíli zastavil dech a neuvěřitelné sdělení, že posádka havarovaného vozu přežila bez vážnějších zranění, vedlo k obrovské úlevě. Následující pracovní den snad nebylo jediné pracoviště, na němž by o tom lidé nediskutovali, burzou počínaje a zologickou zahradou konče. Večer (a nejen) v hospodách to bylo stejné. Pohoršení bylo obrovské.

 


Soud s viníkem proběhl a po všech odvoláních a dovolání skončil odsouzením agresivního řidiče pro pokus zločinu těžkého ublížení na zdraví podle § 21 odst. l tr. zákoníku, § 145 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku a přečinem poškození cizí věci podle § 228 odst. l tr. zákoníku na 5 pět let odnětí svobody a podle § 73 odst. 1, 3 tr. zák. k 7 letům zákazu řízení motorového vozidla. Dobře mu tak.

 


V souvislosti s tímto řízením, však vydal Nejvyšší soud usnesení 7 Tdo 1081/2011 u jehož jedné části stojí za to se zastavit. Abychom věci dobře porozuměli, připomeňme si nejdříve ve stručnosti popis celé situace, jak je v soudních protokolech uvedena.

 


„Obviněný v 8.14 hodin v úseku 24,1 km dálnice D1 ve směru na Prahu při jízdě osobním automobilem zn. Škoda Superb v levém jízdním pruhu dojel osobní automobil zn. Mazda 323 řízený poškozenou a předjíždějící rychlostí okolo 120 km/hod. nákladní soupravu, při nedodržení bezpečné vzdálenosti jel těsně za automobilem poškozené, poté, co poškozená dokončila předjíždění a zařadila se do pravého jízdního pruhu, snížil rychlost, jel souběžně s jejím vozidlem, na jeho osádku vzrušeně gestikuloval a hrozil, vzápětí v důsledku této situace a v úmyslu poškozeným způsobit přinejmenším těžké ublížení na zdraví a škodu na majetku na hranici adhezních možností svého vozidla prudce najel pravou zadní částí svého vozidla vpravo na vozidlo poškozené a úmyslně jí vytvořil náhlou překážku v jejím jízdním pruhu, na kterou nemohla reagovat. Při tom došlo zadní částí jeho vozidla k letmému střetu s vozidlem poškozené v místech předního kola, v důsledku čehož bylo vozidlo poškozené vymrštěno mimo těleso dálnice, kde se opakovaně převrátilo a zůstalo v poloze na střeše".

 


Nyní vypíchněme ona podstatná slova, u nichž, jak jsme řekli, stojí za to se zastavit: „... v úmyslu poškozeným způsobit přinejmenším těžké ublížení na zdraví a škodu na majetku..."

 


Pachatel popřel, že by jednal v úmyslu způsobit poškozeným těžká zranění a kolizi vozidel označil jen za svou řidičskou chybu při předjíždění. Tvrzení pachatele, že nejednal v úmyslu způsobit poškozeným zranění, a zejména ne zranění odpovídající těžké újmě na zdraví, bylo základem jeho obhajoby. Snaha obhajoby je zcela logická, neboť mezi jednáním úmyslným a pouze nedbalostním je značný rozdíl v právních důsledcích takového jednání.

 


A zde se dostáváme k jádru věci. Je bláhové se domnívat, že stačí pouhé tvrzení o tom, jak svůj čin vnímal pachatel. Soud vždy bude za pomoci všech dostupných důkazů prošetřovat jednání pachatele a závěr o úmyslném či nedbalostním jednání učiní sám. V daném případě soud uvažoval tak, že posuzovaný čin byl vyvrcholením gradujícího napětí, které vzešlo z toho, že pachatel, který řídil podstatně silnější vozidlo než poškozená, byl v rychlosti své jízdy omezen přítomností vozidla poškozené v levém jízdním pruhu. Ze subjektivního hlediska pachatele byla jízda poškozené pomalá a zdržující a vyvolala jeho nespokojenost. Tu dal obviněný najevo tím, že:

 

 

  • a) jel velmi těsně za vozidlem poškozené,
  • b) dojel na její úroveň, zpomalil a během souběžné jízdy na poškozenou gestikuloval vzrušenými posunky, křičel a hrozil,
  • c) manévrem z levého do pravého pruhu vytvořil překážku, které se nešlo vyhnout.

 

Jednání pachatele tedy soud při posuzování zasadil do kontextu jeho vyhrocených negativních emocí vůči poškozeným.

 


Z čistě právního pohledu soud považoval za prokázané, že pachatel nedokončil předjetí vozidla poškozené způsobem předepsaným v ustanovení § 17 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích Podle tohoto ustanovení řidič, který se po předjetí zařazuje před vozidlo, které předjel, mimo jiné nesmí ohrozit ani omezit (pozor ani ohrozit a dokonce ani omezit) řidiče vozidla, které předjel. Pachatel si počínal v rozporu s citovaným ustanovením očividně tak extrémním způsobem, že je vyloučeno uvažovat o pouhé chybě a nedbalosti.

 


Pokud tedy agresivní řidič na jiné vozidlo najíždí (zezadu či z boku), vybržďuje jej, či „kličkováním" brání v plynulé jízdě, je vždy důvodné vnímat takové jednání jako akt vyložené agrese, který z pohledu úmyslu zahrnuje jak samotnou činnost, tak případné následky, které z ní mohou vzejít, a to včetně vážných zranění. Je nepochybné minimálně srozumění s případným těžkým následkem.

 


Co je tedy podstatné si pamatovat - i když většinou chce agresivní řidič svojí oběť jen „vyškolit" a rozhodně nechce, aby skončila s rozbitým autem či úrazy, nebo aby dokonce skončil její život přesto, pokud se to stane, bude úmysl vztažen i na tyto následky. A to už jen epizodka na silnici, při níž se vybije momentální vztek, rozhodně není. To je pro agresivního řidiče naprostá změna celého zbytku života. A nejen jeho. Stojí ta chvilka „ulevení si" za to?

 
 
 
Rychlý kontakt

Telefon: 725 83 30 30

Fax: +420 241 725 366

 
 
 
 
Partneři:
Sphere Galerie Harfa
 
Anketa

Využíváte právní služby?

17%
Ano, často. (79x) 40%
Ano, občas. (202x) 43%
Ne. (212x)